„SLIBY“
Má dcero, rozjímej o řeholi a slibech, které jsi mi dala. Ty víš, jakou důležitost jim přikládám já; všechny milosti, které mám pro řeholní duše, souvisejí s řeholí a se sliby.
(Deníček sv. sestry Faustyny č. 1763)
„CHUDOBA“
Po svatém přijímání jsem uviděla Pána Ježíše, který mi řekl tato slova: Dnes pronikni do ducha mé chudoby a uspořádej si všechno tak, aby ti ani ti nejchudší neměli co závidět. Mám zalíbení v čistém a pokorném srdci, a ne ve velikých domech a přepychovém zařízení.
Když jsem zůstala sama, začala jsem se zamýšlet nad duchem chudoby. Jasně vidím, že Ježíš neměl nic, přestože je Pánem všeho. Jesličky půjčené, jde životem a všem dobře činí, a sám nemá kam hlavu složit. A vrchol jeho chudoby vidím na kříži, neboť dokonce ani šaty na sobě nemá. Ó Ježíši, toužím se ti připodobnit skrze slavný slib chudoby, chudoba bude mou matkou. Stejně jako navenek nic nemít a ničím nedisponovat jako vlastnictvím, tak také vnitřně po ničem netoužit. A jak veliká je tvá chudoba v Nejsvětější svátosti. Což kdy byla duše tak opuštěná jako ty, Ježíši, na kříži?
„ČISTOTA“
Čistota rozumí se samo sebou, že tento slib nedovoluje všechno to, co zakazuje šesté a deváté Boží přikázání, samozřejmě skutek, myšlenka, slovo, pocit i... Chápu to, že slavný slib je jiný než slib jednoduchý, rozumím tomu v celém rozsahu. Když jsem se nad tím zamýšlela, uslyšela jsem v duši tato slova: Jsi má nevěsta navěky, tvá čistota má převyšovat čistotu andělů, vždyť se žádným andělem se nespojuji tak důvěrně jako s tebou. Sebemenší skutek mé nevěsty má nekonečnou hodnotu, čistá duše má před Bohem nesmírnou moc.
„POSLUŠNOST“
Přišel jsem plnit vůli svého Otce. Poslouchal jsem rodiče, poslouchal jsem katy, poslouchám kněze. Ó Ježíši, chápu ducha poslušnosti i to, v čem spočívá, nezahrnuje jenom zevní vykonání, ale dotýká se rozumu, vůle i úsudku. Když posloucháme představené, posloucháme Boha; nezáleží na tom, zda je to anděl nebo člověk, kdo mi jako Boží zástupce bude rozkazovat, vždy musím být poslušná.
(Deníček 532-535)
„DÍKY“
Děkuji Ti, věčná Lásko, za Tvou nesmírnou laskavost ke mně, že se sám bezprostředně ujímáš mého posvěcení. Má dcero, ať tě zdobí zvláště tři ctnosti: pokora, čistota úmyslu [a] láska. Nic víc nedělej, jen to, co od tebe žádám, a přijmi všechno, co ti má ruka podává; snaž se žít usebraně, abys slyšela můj hlas, který je tak tichý, že jen usebrané duše ho mohou slyšet...
(Deníček 1779)
„TOUHA“
Ó můj Ježíši, rozkoši mého srdce, Ty znáš mé tužby. Chtěla bych se ukrýt před lidskými zraky a žít tak, jako bych nežila. Chci žít tak čistě jako polní květ, chci, aby má láska byla stále obrácena k tobě, jako květ, který se stále obrací ke slunci. Chci, aby vůně a svěžest květu mého srdce byla uchována výhradně pro Tebe. Chci žít pod Tvým Božským pohledem, vždyť Ty sám mi stačíš. Když jsem s tebou, Ježíši, nebojím se ničeho, neboť mi nic nemůže uškodit.
(Deníček 306)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.